Eutanazie - definice pojmů

Eutanazie bývá překládána jako dobrá smrt. Pod tímto termínem si většina lidí správně představí aktivní eutanazii, tedy smrt zapříčiněnou podáním smrtící látky ze strany lékaře na vyžádání pacienta. Praktik vedoucích k usmrcení pacienta s ohledem na jeho bezvýchodný zdravotní stav je však celá řada. Ačkoli se praktiky neliší výsledkem, tj. usmrcením umírající nebo trpící osoby, každá z těchto praktik má jiné právní implikace a je třeba mezi nimi důsledně rozlišovat. Představení základní terminologie1 je nutným předpokladem pro uchopení této komplexní problematiky. Dělící linie mezi jednotlivými termíny bývá v praxi nepříjemně tenká; záleží pouze na úmyslu osoby podávající dávku látky, zda je úmyslem pouze snížit bolest pacienta nebo je úmyslem ukončit život pacienta, přičemž skutečný úmysl se velmi složitě prokazuje.

Aktivní eutanazie

Jde o úkon, při kterém osoba odlišná od pacienta na jeho žádost úmyslně vykoná finální akt vedoucí k usmrcení života pacienta. V Evropě je při splnění podmínek aktivní eutanazie legální v Nizozemsku, Lucembursku a Belgii. Mimo Evropu byla dekriminalizována například v Kanadě, Kolumbii, v americkém státě Havaj nebo v australském státě Victoria. 

Pasivní eutanazie

Pasivní eutanazie spočívá v postupu, kdy osoba odlišná od pacienta umožní pacientovi zemřít tím, že mu odepře život udržující léčbu nebo od takové léčby ustoupí.

Nepřímá eutanazie (hastening death)

Nepřímá eutanazie odkazuje na situaci, kdy smrt pacienta nastane jako nezamýšlený, vedlejší následek podávání léčiv k utlumení bolesti. Podávání léčiv utlumujících bolest však zároveň vede ke zkrácení života pacienta, respektive k urychlení smrti. Příkladem může být podávání analgetik, která nesou rizika zkrácení života, nebo předávkování léky tišícími a tlumícími bolest.

Asistovaná sebevražda

Pojem popisuje situaci, kdy pacient úmyslně ukončí svůj život za pomoci alespoň jedné osoby. Finální akt vedoucí ke smrti pacienta musí vykonat pacient sám. Nejčastější formou usmrcení bývá asistované předávkování se. Asistovaná sebevražda je při splnění podmínek legálním postupem v Nizozemsku, Lucembursku, Švýcarsku, Německu, Itálii a mimo Evropu v amerických státech Oregon, Washington, Vermont, Kalifornia, Colorado, Washington D.C., Havaj, Montana a dále v Kanadě a australském státě Victoria. Situace v Belgii a Japonsku není zcela vyjasněná.

Nepokračování v léčbě nebo její nezahájení

V medicínské praxi jsou časté případy nepokračování v léčbě (withdrawing) nebo nezahájení léčby (witholding), přičemž jako lege artis je tento postup posuzován v případech, je-li léčba marná (futile) nebo neúčelná. Takovýto postup pak není považován za trestněprávní jednání. „Někteří autoři odmítají, že by v případě marné péče šlo o pasivní eutanazii, jiní ji pod ni zahrnují.“

Podmínky v ČR se posuzují dle toho, zda lékař postupoval lege artis, tj. péčí s náležitou odbornou úrovní. Určité vodítko poskytují lékařům doporučení České lékařské komory. Doporučení se vztahují na specifické situace, kdy o sobě není pacient schopen rozhodovat. Pokud je pacient schopen rozhodovat, je nutný jeho souhlas s nepokračováním nebo nezahájením marné léčby. Svoji roli hraje i institut dříve vyslovených přání a negativní revers ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

(zdroj: studie Parlamentního institutu 2020)